Jaká jsou úskalí předběžných opatření aneb rizika nařízení doplatku jistoty ve sporech z nekalé soutěže podle ustanovení §76h občanského soudního řádu

17. 3. 2025 | JUDr. Vladislava Růžičková

Účelem tohoto článku by mělo být zamyšlení se nad různými aspekty ustanovení §76h zákon č. 99/1963 Sb., ve znění platných předpisů (o.s.ř.), podle něhož dokud trvají účinky předběžného opatření, může předseda senátu vyzvat navrhovatele ke složení doplatku jistoty (§ 75b odst. 1 věta druhá) ve lhůtě 3 dnů.

V důsledku nekalosoutěžního jednání může docházet k poškozování postavení soutěžitelů na trhu a působení značných hospodářských škod. Rychlost zásahu proti nekalosoutěžnímu jednání je proto pro ochranu práv v hospodářské soutěži poměrně zásadní. Ve sporech z nekalé soutěže tak často dochází k podávání návrhů na nařízení předběžného opatření, přičemž soudy takovýmto návrhům na nařízení předběžného opatření často vyhoví, neboť shledají splnění podmínky nutnosti zatímní úpravy poměrů účastníků řízení. 

Nezbytnost zatímní úpravy poměrů účastníků řízení může být v nekalosoutěžních sporech spatřována zejména v nutnosti zamezení určitému jednání žalovaného, jímž může žalobci způsobovat újmu v hospodářské soutěži, např. újmu na pověsti, záměnu výrobků na trhu, ztrátu příznačnosti podoby výrobku nebo jeho obalu na trhu.

V případě uplatnění návrhu na nařízení předběžného opatření by si navrhovatel nicméně měl vždy být dostatečně vědom toho, že pokud soudem nařízené předběžné opatření zanikne nebo bude zrušeno z jiného důvodu než proto, že návrhu ve věci samé bylo vyhověno, nebo proto, že právo navrhovatele bylo uspokojeno, bude navrhovatel povinen nahradit škodu a jinou újmu každému, komu předběžným opatřením vznikla. Navrhovatel se může této odpovědnost za způsobenou újmu zprostit pouze v případě, pokud prokáže, že by ke škodě nebo k jiné újmě došlo, i pokud by předběžné opatření nařízeno nebylo.

Složením jistoty ze strany navrhovatele, které je zákonem stanovenou podmínkou pro možnost nařízení předběžného opatření, mají být chráněny zájmy osob, jimž byla předběžným opatřením uložena nějaká povinnost. Účelem složení jistoty k soudu by tak mělo být mimo jiné zajištění uhrazení případné újmy způsobené v důsledku nařízení předběžného opatření. Povinnost složení jistoty spolu s vědomím odpovědnosti za možné způsobení újmy by také měla být určitým odrazujícím prostředkem snižujícím množství takových návrhů na vydání předběžného opatření, jejichž cílem by bylo úmyslné poškození práv jiných osob.
O nařízení předběžného opatření rozhoduje soud pouze na základě osvědčených a nikoli prokázaných skutečností. 

Nařízením předběžného opatření může újma a jiná škoda vzniknout:
a)    žalovanému
b)    osobě odlišné od žalovaného, které byla předběžným opatřením uložena nějaká povinnost
c)    jiným osobám

Vzhledem k zákonem stanové výši jistoty 50 000 Kč je zřejmé, že osobám, které ve sporech z nekalosoutěžního jednání splní povinnost uloženou předběžným opatřením, ve většině případů škoda vyšší než 50 000 Kč vnikne (např. vzhledem k nutnost stažení výrobků z trhu, nemožnosti používat stávající propagační materiály apod.).

 

Podle ustanovení §75b odst. 1 o.s.ř. dospěje-li předseda senátu k závěru, že složená jistota zjevně nepostačuje k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, anebo že jde o opětovný návrh na nařízení předběžného opatření, který ve věci týchž účastníků požaduje z obdobných důvodů stejnou nebo obdobnou zatímní úpravu poměrů, vyzve navrhovatele bezodkladně, aby do 3 dnů složil doplatek jistoty ve výši, kterou stanoví s přihlédnutím k okolnostem případu. Nebude-li jistota složena, předseda senátu návrh na předběžné opatření odmítne (§75b odst. 2 o.s.ř.). Nesloží-li tedy navrhovatel doplatek jistoty v této fázi, k nařízení předběžného opatření nedojde, byť by ostatní podmínky pro jeho nařízení soud shledával. 

Po nařízení předběžného opatření dále dle ustanovení §76h o.s.ř. může předseda senátu, dokud trvají účinky předběžného opatření, vyzvat navrhovatele ke složení doplatku jistoty (§ 75b odst. 1 věta druhá) ve lhůtě 3 dnů. Soud tak podle §76h o.s.ř. učiní jen na návrh toho, komu byla předběžným opatřením uložena povinnost.

O výzvě k doplatku jistoty podle § 76h o. s. ř. tak předseda senátu rozhoduje nikoli na základě svého uvážení, ale pouze na návrh té osoby, které byla předběžným opatřením uložena povinnost, a to v době, kdy předběžné opatření již nějakou dobu trvá a škody jím způsobené již mohly vzniknout, respektive předběžné opatření, pokud jej žalovaný respektoval, již mělo své účinky. 
Samotný smysl možnosti navýšení jistoty v době po nařízení předběžného opatření, pokud předběžné opatření stále trvá, je jistě oprávněný, neboť je nepochybné, že splněním předběžného opatření může v mnoha případech opravdu vzniknout různým osobám poměrně zásadní újma, a to materiální i imateriální. 

V nekalosoutěžních sporech dle našich zkušeností dokonce není ani ojedinělé, že dojde k nařízení předběžného opatření z důvodu, že soud podle navrhovatelem osvědčených skutečností nemohl znát konkrétní okolnosti posuzované věci (např. existující obchodní vztahy mezi účastníky řízení, předchozí práva žalovaného apod.), přičemž ani v odvolacím řízení nemusí ke zrušení předběžného opatření dojít. Ve sporech z nekalé soutěž tak může být pro navrhovatele často výhodné dosáhnout vydání předběžného opatření i v případě, že následně ve sporu neuspěje (a je povinen hradit škody), přičemž takovouto situaci již v době návrhu na vydání předběžného opatření v podstatě očekává. Takovýto (nepoctivý) navrhovatel si totiž bývá vědom toho, že docílit obnovení stavu před nařízením předběžného opatření, např. obnovení obchodních vztahů za situace, kdy na základě předběžného opatření došlo ke stažení výrobků z trhu, není jednoduché a mnohdy ani možné, neboť trh již bude obsazen výrobky jinými, velmi často z velké části právě výrobky navrhovatele předběžného opatření. Stejně tak si je takovýto (nepoctivý) navrhovatel vědom toho, že osoba, jíž nařízením předběžného opatření vznikla újma, musí způsobenou újmu prokazovat, což může být poměrně obtížné a mnohdy i nemožné.  

Ve vztahu k ustanovení § 76h o. s. ř. je nicméně třeba brát v úvahu i zřejmou možnost zneužitelnosti daného ustanovení osobou, jíž bylo předběžným opatřením uložena nějaká povinnost, neboť uložení povinnosti složení doplatku jistoty může mít pro navrhovatele závažné dopady a značně kontroverzní následky.
Problém lze spatřovat již v tom, že zákonem stanovená lhůta pro složení doplatku jistoty lhůta v délce pouhých tří dní (od doručení usnesení navrhovateli) je nepřiměřeně krátká. Byť je proti usnesení, jímž je uložena povinnost zaplatit doplatek jistoty v soudem stanovené výši, možno podat odvolání, nemá toto odvolání odkladný účinek. Pokud tedy navrhovatel doplatek jistoty ve výše uvedené lhůtě k soudu nesloží, bude předběžné opatření zrušeno podle ustanovení § 77 odst. 2 o. s. ř. 

Takto krátká lhůta pro složení doplatku jistoty proto může způsobit navrhovateli zásadní problémy. Navrhovatel zejména nemusí mít v takto krátké době k dispozici potřebnou výši finančních prostředků, případně bude nucen použít k zaplacení doplatku jistoty finanční prostředky určené pro provoz podnikání, např. nákup materiálu, mzdy atd.  Možnost zajištění finančních prostředků z cizích zdrojů, zejména od bank, rovněž vyžaduje zpravidla delší období, než jsou pouhé tři dny. 
Pokud navrhovatel není schopen ve výše uvedené krátké lhůtě doplatek složit, předběžného opatření bude zrušeno, a osoba, jíž bylo předběžné opatření uloženo, může nerušeně pokračovat v jednání, respektive obnovit jednání, které bylo do té doby předmětem předběžného opatření. Navrhovatel se mimoto stane odpovědným za případnou újmu (škodu) zaniklým předběžným opatřením vzniklou. Takováto hrozba je pro navrhovatele zásadní a lze se jí vyhnout pouze zaplacením doplatku jistoty.
Při složení doplatku jistoty mimoto navrhovateli není známo, po jak dlouhou dobu nebude mít možnost s finančními prostředky ve výši doplatku jistoty nakládat. Navrhovatel, který následně uspěje se svým nárokem a jistota mu bude vrácena, tak má složením doplatku jistoty u soudu „blokovány“ finanční prostředky po řadu měsíců a v některých případech i let. Povinnost složit doplatek jistoty tak může pro navrhovatele představovat významnou finanční zátěž.

V této souvislosti vyvstává otázka, jak mohou soudy rozhodovat o návrzích na navýšení jistoty, aby předešly možnému zneužití tohoto institutu, a to vše za situace, kdy jak práva navrhovatele, tak i újma hrozící povinnému nejsou prokázány, ale pouze osvědčeny a tvrzení a podklady, kterými je v návrhu na navýšení jistoty dokládána hrozící nebo již vnikající újma, nemusí a velmi často ani nemohou být správné nebo přesné. 
Podle ust. § 76h o.s.ř. předseda senátu může vyzvat navrhovatele ke složení doplatku jistoty, přičemž odkaz na ustanovení § 75b odst. 1 věta druhá znamená, že tak může předseda senát učinit dospěje-li k závěru, že složená jistota zjevně nepostačuje k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením.
Při stanovení výše doplatku jistoty není soud vázán navrhovanou výší doplatku jistiny, ale sám určí výši doplatku jistoty vzhledem k výši potenciální újmy, kterou povinný ve svém návrhu tvrdí a dokládá, přičemž o.s.ř. nepředpokládá, že jistota (ani po doplatku) vždy plně pokryje vzniklou škodu či jinou újmu (§ 77a odst. 4 o. s. ř.). 

Při rozhodování o povinnosti složit doplatek jistoty by proto měla být brána v úvahu situace (zvláště finanční) navrhovatele, aby navrhovateli navýšením jistoty nebyla způsobena překážka k uplatňování jeho práv. V úvahu by měla být brána také situace žalovaného s uvážením řady faktorů, zejména významu nařízení předběžného opatření pro žalovaného (např. zda jde o výrazné omezení jeho podnikatelské činnosti), zda byl žalovaný předem žalobcem upozorněn na své protiprávní jednání a jak na toto upozornění reagoval. Soud by také měl zvážit reálné náklady spojené s plněním povinnosti uložené předběžným opatřením a potenciální škody, včetně ušlého zisku nebo možných sankcí vyplývajících ze smluvních závazků osob, jimž byla předběžným opatřením uložena nějaká povinnost. Celkově by soud měl zvážit všechny relevantní faktory a reflektovat konkrétní okolnosti případu, aby rozhodnutí o povinnosti složit doplatek jistoty bylo spravedlivé a nepoškozovalo neoprávněně ani navrhovatele, ani jiné osoby.
Vzhledem k tomu, že institut doplatku jistoty by měl zajistil spravedlivou rovnováhu mezi právy a zájmy sporem dotčených osob a vyváženost a spravedlnost při využívání předběžných opatření, je situace soudů při rozhodování o doplatku jistoty v nekalosoutěžních sporech velmi složitá a je proto důležité, aby soudy jednotlivé návrhy na doplatek jistoty pečlivě posuzovaly s ohledem na relevantní okolnosti případu, byť za situace, kdy nejsou rozhodné skutečnosti prokázány. 

Shrnutí:

I navrhovatel, který je skálopevně přesvědčen o oprávněnosti svého nároku, musí počítat s tím, že mu uplatnění práva soudní cestou může být prostřednictvím návrhu na zaplacení doplatku jistoty podle §76h o.s.ř. zásadním způsobem ztíženo.
Povinnost zaplatit doplatek jistoty může navrhovateli způsobit neočekávaně vysoké výdaje, přičemž finanční prostředky takto složené u soudu jsou blokovány pro předem neznámé období. Takováto situace je zvláště nepříjemná bereme-li v úvahu, že předběžnými opatřeními v oblasti nekalé soutěže jsou často ukládány povinnému (nebo jiným osobám) povinnosti, které jsou nezastupitelnými plněními (ve smyslu §351 odst. 1 o.s.ř.) a v případě neplnění předběžným opatřením uložených povinností, je často možné se domáhat jejich výkonu pouze prostřednictvím ukládání pokut. 
Rozhodnutí o doplatku jistoty se nicméně zakládá na vlastní úvaze soudu, přičemž zákon nepředpokládá, že jistota (ani po doplatku) vždy plně pokryje vzniklou škodu či jinou újmu (§ 77a odst. 4 o. s. ř.) a soud tak má i v případě rozhodování o doplatku jistoty možnost poměrně široké volnosti s přihlédnutím k okolnostem jednotlivých posuzovaných sporů.
 

Za tým THK Legal s.r.o.

JUDr. Vladislava Růžičková
advokátka
Autorka působí v advokátní a patentové kanceláři jako vedoucí advokát se specializací na ochranu duševního vlastnictví a řešení sporů